ZO Suchý žleb letos tradičně vyrazila do pohoří Orjen v Černé Hoře, přesněji do okolí Dragaljského polje, Crkvice a Velji vrchu. Značnou část programu jsme věnovali procházení působivého krasového povrchu doprovázeného hledáním nových, případně i starých neprozkoumaných jeskynních vchodů. Zde jsme nedosáhli závratných úspěchů, největším objevem byla přibližně 60 m hluboká Jelení propast umístěná ve speleology téměř nedotčené oblasti severně od Velji vrchu, která vedla do velkého, ale sutí ukončeného dómu. Za zmínku stojí revize koncového bodu 123 m hluboké propasti Odrta jama, kterou po rakousko-uherských badatelích prozkoumali v roce 1966 francouzští speleologové. Rozměry nejhlubšího známého místa a tlející zbytky krav nás, navzdory jasnému pokračování jeskyně, pro letošní rok od pokusů o technický průnik koncovou úžinou odradily.

Nejvíc energie jsme investovali do Kozí díry, propasťovitého systému, jehož výzkum jsme před několika lety považovali za ukončený. Letos jsme se rozhodli pokusit se najít neprolezená okna. Snaha se vyplatila a přímo v nejhlubších partiích Kozí díry jsme postoupili jak po vylezení nenápadného komínu tak po nalezení do kdysi přehlédnutého okna. Obě pokračování se několikanásobně větví a tvoří elegantní ementál prohlodaný řadou propastí a meandrů. Některé cesty končí slepě, jiné v úzkých meandrech s průvanem, další větve pokračují volnými propastmi. Žel, druhou polovinu expedice nás bylo v Černé Hoře málo, a tak jsme zmapování i další postupy museli odložit. Přesto je zřejmé, že Kozí díra překročila hloubku 350 m a že koncové body, jimiž profukuje výrazný průvan, nám dávají velkou naději na příští objevy.

Pavel Dvořák

Publikováno: Speleo 45, 45, Praha 2006, ISSN 1213-4724